Z komentáře Dr. Julia Dolanského k původnímu albu DV 15185 "Básnický portrét Jaroslava Vrchlického" vydanému v roce 1963 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Jméno JAROSLAVA VRCHLICKÉHO patří k největším a nejvzácnějším ve vývoji české poezie. Když bylo Vrchlickému čtyřicet let, napsal o něm Svatopluk Čech: "Viděl jsem před sebou vztyčovati se básnického obra, ale přece jen jsem netušil, do jaké výšky se vypne. Rostl báječně rok od roku a dnes, po dvaceti letech, nepřerostl jenom nás všechny ostatní básníky české, mrtvé i žijící, ale i všechny souvěké pěvce jiných národů." Tak soudili o Vrchlickém jeho vrstevníci, když byl na vrcholu slávy...O jedinečné šíři jeho génia svědčí 85 sbírek původní poezie, lyriky a epiky, kromě řady dramat, prozaických děl i literárních studií. Z jeho četných her se udržuje trvale na jevištích "Noc na Karlštejně", renesančně úsměvný "Soud lásky" a heroická trilogie "Hippodamie". K tomu přistupuje bezpočet překladů ze světových literatur. Nadán obrovskou žízní poznání a vybaven citlivou schopností vžít se do nejodlehlejších kultur a nejvzdálenějších věků, přiblížil nám Vrchlický poprvé v netušené šíři a hloubce kulturní dědictví takřka celého lidstva. Není na světě příkladu, aby jediný člověk a jediný básník přetlumočil do své mateřštiny tolik nejdražších pokladů světové poezie, zejména národů románských, germánských a orientálních. Vrchlický tak u nás zaplnil mezeru, kterou měla česká literatura v poměru k jiným už od staletí....Právě pro tento světový rozlet vyčítala mu nejednou česká kritika kosmopolitismus, beznárodní světoobčanství. Neprávem. Vrchlický - stejně jako jeho přátelé z "Lumíra" - miloval nadšeně a věrně český národ. Napsal množství básní i rozsáhlých skladeb ryze vlasteneckých. Usiloval o spojení s lidem. V "Selských baladách" oslavil jeho sílu a utrpení. Viděl dělnický První máj a věřil v budoucí "věčné jaro lidstva", kdy padnou otrocké okovy a nejvyšší hodnotou bude práce. Po celý život hledal člověka, aby mu vybojoval a rozmnožil lidské štěstí....